1. Podobenky dvou osobností nalezneme jak v celách, tak na chodbě. Které to jsou a proč tomu tak je?

2. Na posledním panelu cely nazvané “Kam patříme?” se dvakrát objevuje motiv větru. Vysvětli posun mezi “větrem” F.E. Hrabeho a J. Seiferta. Ke kterému historickému ději se tato proměna vztahuje?

3. Třetí cela jako jediná porušuje chronologické uspořádání ukázek, přesněji řečeno: je časově uspořádána nadvakrát. Zkus odhalit proč.

4. Kteří tři autoři jsou v celách nejčastěji citováni? Proč asi?

5. Jak se jmenoval renesanční autor katolických liturgických zpěvů, jenž zaznamenal písně ve dvou paralelních jazykových verzích? O které dva jazyky se jednalo? Ke kterým dvěma městům jižních Čech měl blízký vztah?

6. Uprostřed předposlední cely naleznete hned dvakrát jistou část lidského těla. Která to je? Proč dvakrát? Proč nad ní nacházíme znázornění pěti hvězd?

7. Čím se liší motivy dvou rukou užité v cele nazvané “Slyš dcerko!”? Zamysli se nad symbolikou jejich pohybu.

8. Jak souvisejí ukázky v poslední, desáté cele s hrací plochou uprostřed místnosti? O kterou společenskou hru se jedná? Čeho je alegorií?

9. Autor, píšící v 17. století a pobývající kromě jiného na lčovickém zámku, je do dnešních dnů znám především svými memoáry, psanými současně ve dvou zemských jazycích. Německá verze jeho rukopisu je pozoruhodně zdobena obrázky ze života dané doby. Jak se jmenoval? Čím byl?

10. Přeložíme-li do češtiny příjmení jednoho z německy píšících autorů, vyjde nám slovo “zakladatel”. Proč právě v jeho případě platí známé latinské sousloví “nomen omen”?

11.Originály ukázek připomínaných v deseti celách jsou psány třemi jazyky. Najdi nejstarší texty každého z nich.

12. Najdi ukázky dosud žijících českojazyčných autorů.

13. Naprostá většina německojazyčných autorů působících v druhé polovině 20. století zemřela mimo region jižních Čech. Proč?

14. Osudy nejstaršího nám známého spisovatele jižních Čech jsou spojeny se dvěma místy, jedním nesporně jihočeským a druhým, které bylo k jižním Čechám přiřazováno jen díky správní reformě dvacátého století. O která dvě místa jde? A proč působil právě v nich?

15. Ve které z cel převažují ukázky originálně psané německy? Proč?

16. Jeden z barokních rejštejnských farářů proslovil v sušickém kapucínském klášteře kázání o sv. Františkovi. Již v (poněkud skandálním) titulu tohoto světce přirovnal k jedné z nejdůležitějších starozákonních postav. Ke které? Dal by se text s takovým titulem otisknout v 19. století? A dnes?

17. Cela připomínající literární zpracování smrti přináší dvě ukázky, v nichž se objevují živočichové. Kteří to jsou? Dá se jejich protiklad chápat ve vyšší rovině?

18. Na několika místech expozice se objevují ruské reálie. Dokážeš vysvětlit proč zrovna ruské?

19. Zkus se zamyslet nad proměnou dob, v nichž působili Tomáš Bavorovský a Jan st. Hodějovský z Hodějova na straně jedné a Albert Chanovský a Jindřich Hýzrle z Chodů na druhé. Měla tato proměna vliv i na jejich texty?

20. Ve kterém z evropských velkoměst působil značnou část života Richard Weiner? Zanechalo to nějakou stopu na jeho tvorbě?