ení žádná "jihočeská literatura", není žádná "šumavská literatura". Literární tvorba je jen jedna. Dostává se z příčin vnějších i vnitřních do kontaktu s jednotlivými regiony a ryje i hladí vrásky ve tvářích jejich lidských společenství. Proniká, až do morků kostí zasahuje konkrétní lidské osudy a vtiskává jim trvalou pečeť. Splétá v sobě vůni země a dech Boží.

O předkřesťanské literární kultuře v našem regionu nevíme nic. Zdá se, že kláštery ve 12. a 13. století přinesly světlo Poznání a ducha Pravdy do primitivního "pralesa", do pohanské "pouště". Misie náboženská šla ruku v ruce s misií kulturní. Přesněji řečeno: nikoho tehdy nenapadlo tuto bohulibou snahu, ze samé své podstaty jednotnou, uměle členit do dvou podmnožin.

Dnes je křesťanská literatura vnímána jako pouhá haluzka na košatém stromě pluralitní kultury. Jedna z mnoha. Sestupujeme-li však proti proudu času, tedy ad fontes, zjišťujeme, že křesťanství tvoří veškeré evropské kultuře kmen. Nebylo-li by jeho, nebylo by ani jí.

Proto tedy literární expozice v klášterních prostorách.

Tento dokument byl vytvořen za finanční podpory Evropské unie. Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory zástupců Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště České Budějovice, již jsou autory obsahové náplně projektu, a v žádném případě nemohou být chápány jako oficiální názory Evropské unie.