diskuse |
|
| Všemi údy, srdcem i duší
souznění s městem, chrámem a varhanami Adam Michna z Otradovic Trojlístek největších českojazyčných básníků 17. století (Komenský - Michna - Bridel) má v jindřichohradeckém měšťanu svůj základ a své těžiště. Tento svérázný, nanejvýš citlivý a přitom vzdělaný příslušník erbovní rodiny (v Jindřichově Hradci usedlé již ve značné hloubi předchozího století) se totiž do toho, čemu se říká „česká duše“ svými písněmi zapsal hlouběji než kdokoliv jiný. Přesněji řečeno: právě jeho tvorbou, jeho slovy i jeho hudbou, byla česká duše obnovena a na dlouhá staletí i vyživena.Kým vlastně byl? Romantičtí hledači dramatických zápletek musí být z jeho života – přinejmenším - zklamáni. žil v poklidu, hmotném dostatku a bohabojnosti. V letech 1611-17 studoval u hradeckých jezuitů. Již v mládí byl ve městě znám svým talentem k varhanní hře a od roku 1633 působil jako varhaník v jindřichohradeckém proboštském kostele. Sňatkem se zámožnou patricijkou Zuzanou Cimmermanovou se hmotně zajistil, a protože oba byli ducha hospodářsky podnikavého, zřídili si prosperující výčep vína. Jeho hluboká zbožnost se projevila i v tom, že stál - jakožto sodál i mecenáš - u založení mariánské družiny při zdejší jezuitské koleji. V polovině století vydal - kromě několika latinských duchovních skladeb - dva velice kvalitní české kancionály, tj. sborníky písní určených pro běžnou potřebu chrámu Božího, a jednu „podivuhodnou hudebně básnickou suitu“ (Michael Pospíšil) nazvanou Loutna česká. Do jejích třinácti skladeb, cizelérsky provázaných v jediný celek, shrnul veškerou svou zkušenost i um. Založil je na symbolické paralele dvojího mystického sňatku: Panny Marie s Bohem a lidské duše s Vykupitelem. Víra, naděje, láska a - dodejme - pokora se staly úhelnými kameny Michnovy vize světa. Jedině tato pevnost dokázala odolat tíži časů, času ukrutné třicetileté války i mnohem pozdějšího a ještě ukrutnějšího času zapomínání na Boha. Václave Adame Michno, ora pro nobis! Výběrová bibliografie tvorby Adama Michny:Obsequium Marianum, 1642 Česká mariánská muzika, 1647 Loutna česká, 1653 Svatoroční muzika, 1661 Missa sancti Venceslai, 1669 |
|