Ten třetí z německého
trojlístku Karl Franz Leppa
„Karl Franz Leppa nazývá v antologii sudetoněmecké literatury, kterou
pod titulem Volk und Leben sám sestavil (vyšla roku 1936 v Karlových Varech), své
rodiště Budweis im Böhmerwald (Budějovice na Šumavě). Jeho rodný dům v Nové ulici
(Neugasse) č. 5 stál v místech, kde se dnes tyčí mohutná školní budova z přelomu
století, zapomenut jako celá německá minulost města. V Budějovicích Leppa i
maturoval v roce 1910, odešel pak na studia do Prahy a po dvou letech strávených
1922-1924 v Českém Krumlově přesídlil do Karlových Varů. Do rodného města se
vrátil až za války a žil tu od roku 1941 až do tzv. odsunu. Vrátil se později
"dušičkovou" vzpomínkou k tomu děsivému ději, v souvislosti s nímž
zahynul i jeho otec. ...
Mezi šumavskými autory patří k
nejvýznamnějším a bývá - i pro svou tvorbu nářeční -řazen do trojice
vrcholných tvůrců vedle Stiftera a Watzlika. Už drobná knížka z historie kolonizace
Šumavy Herzenssachen (1920) je dodnes připomínána pro svůj široký ohlas. Roku 1922
následovala sbírka nářečních básní Kornsegen (Požehnání zrnu). Z řady jiných
Leppových děl vynikají jemné novely Antonia (ta obsahuje pověst o vltavském
vodníkovi) a Der letzte Frühling. Leppa byl i u zrodu časopisů Der Waldbrunnen, Der
Ackermann aus Böhmen a Das deutsche Erbe, jejichž význam přesáhl hranice Čech.“
Jan Mareš, 1999 |